Život ochotníkův – rozhovor s Petrem Bendlem

Petr Bendl je poslanec PSP ČR, hudebník, chovatel koní, milovník přírody, dobrovolný hasič, ale i člen ochotnického divadelního souboru v Dobřichovicích.

Divadelní společnost, jejíž je součástí, vyhrála ve dnech 7.- 9. dubna v Sadské 18. ročník krajské soutěžní přehlídky amatérských divadelních souborů a čeká ji výhra, kterou je postup na národní přehlídku Krakonošův divadelní podzim.

Byla tedy ideální příležitost zeptat se právě jednoho z členů Dobřichovické divadelní společnosti, jaký je v dnešní době život v ochotnickém divadle.

Na otázky odpovídá Petr Bendl (ve vítězné inscenaci Brouk v hlavě doktor Finache)

Představte prosím čtenářům Dobřichovickou divadelní společnost.

Parta skvělých lidí, které už léta baví divadlo a rádi baví ostatní. DDS funguje čistě na ochotnické úrovni. Doma jsme v Dobřichovicích, ale s představeními jezdíme i na jiná místa v ČR.

Jak dlouho jste již součástí tohoto ochotnického divadelního spolku?

Přesně už si nevybavím, ale divadlo jsem v Dobřichovicích začal hrát asi před 10 lety.

Proč jste si vybrali právě inscenaci Brouk v hlavě?

Hru vybral a nastudoval s námi náš principál Petr Říha. Proč to přesně nevím, ale z ohlasů na hru je zřejmé, že vybral dobře.

Jak dlouho trvala příprava celé inscenace?

Hru jsme prvně hráli v červenci a herecky studovat jsme ji začali myslím v březnu. Ale režisérsky ji určitě Petr Říha s manželkou Alenkou připravovali ještě před koncem loňského roku.

Máte pocit, že se postavy s každou reprízou určitým způsobem vyvíjí, nebo dozrály již při premiéře?

Můj osobní pocit je, že každá hra je malinko jiná. Určitě se vyvíjí a postavy také herecky dozrávají, ale nemůžu říct, že by se premiéra někdy nevydařila. Spíše je u ní taková ta nervozita, jestli se lidem představení bude opravdu líbit a bude mít úspěch.

Jak se Vám hraje osoba doktora Finache a jak těžké je sžít se s touto osobou?

Na zkouškách jsem jí dlouho neuměl uchopit. Díval jsem se i na dostupná videa her, které je možné najít na internetu. A nějak jsem se v tom pořád ztrácel. Až mi vlastně nejvíc pomohli moji herečtí kolegové přímo na scéně. A musím říct, že mě role opravdu baví.

Věřili jste v Sadské před představením v postup na Krakonošův divadelní podzim, a co pro vás tento postup znamená?

Já o tom nějak moc nepřemýšlel a netrápil jsem se tou myšlenkou. Chtěl jsem být co nejvíc týmovým a platným „hráčem“ a dostali se nám uznání. Pochvala od profesionálů v porotě nás opravdu hřála u srdce. Jsme šťastní, že můžeme jet na finále ukázat lidem co nás všechny moc baví. Pro mě to má velký význam. Nikdo to vlastně o mě moc neví, ale rodina po linii mého otce ochotnické divadlo a různé kumšty, muzicírování, malování, divadlo, vždy dělala. No a jsem tímhle tak trochu našel své vnitřní „já“. Ocenění, které jsem dostal od poroty v Sadské a i v Rakovníku si nesmírně moc cením.

Proč by se čtenáři měli přijít podívat právě na tuto vaší inscenaci a proč by podle Vás v době velkých možností kulturního vyžití měli chodit právě do divadla?

To je prosté. Protože je v tom sranda, elán a nefalšovaná chuť pobavit diváka. A proč vůbec do divadla? Živý a dobrý herecký výkon dokáže člověka povznést. Rozesmát i přemýšlet o podstatných a důležitých věcech. Kdo o světě, o životě, o sobě přemýšlí, pak divadlo nemůže a nesmí minout. O mnoho inspirací k zasmání i k přemýšlení by přišel. A to by byla pro moudrého člověka škoda.

Co Vás přivedlo k divadlu?

Nabídka Mildy Frýdla abych si zahrál, ještě když jsem byl hejtmanem Středočeského kraje, spolu se starosty obcí ve skupině „manů“ ve hře Noc na Karlštejně. Pak jsem dostal roli zpívajícího a kozu dojícího zbrojnoše, no a pak už jsem byl polapen a nechtělo se mi z toho pomyslného vlaku vystoupit. Přišly další role ve Zvonokosech, Postřižinách, Já jsem otec Bemle a já matka Žemle…

Co pro Vás osobně znamená divadlo a co by Vám bez divadla v životě chybělo?

Šanci se dobře pobavit i něco moudrého se dozvědět. A chyběli by mi kamarádi z hereckého souboru a taky ten nádherný pocit, když cítíte, že lidé tleskají, protože jste jim udělali radost.

Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody ochotnického divadla v porovnání s profesionálními divadelními soubory?

Výhodou ochotníků je, že na divadle nejsou ekonomicky závislí a nevýhodou, že si musí najít čas při práci, aby mohli nejen hru nastudovat, ale i hrát. Profesionálové to myslím mají těžší.

Lákalo by Vás povolání profesionálního herce?

Ne. Obdivuji lidi, kteří se tímto uměním umí uživit.

Chodíte často do divadla?

Mám spousty dalších aktivit, a tak nejčastěji chodím do toho našeho.

Myslíte si, že došlo v poslední době u ochotnických divadel k nějaké změně?

Necítím se moc povolán k takovému soudu. Ale myslím si, že pokud tu bude existovat svobodný prostor pro vyjadřování svým názorů, pak dobré divadlo bude vždy existovat. Jak to profesionální, tak to ochotnické.

Má v dnešní době nepřeberných možností kulturního vyžití ochotnické divadlo šanci přilákat nové diváky?

Má. Musíte být dobří a lidé to o vás musí vědět. Někdy to nemusí být běh na krátkou trať.

Jak často míváte představení a kde vás mohou čtenáři vidět v nejbližší době?

Pravidelně hráváme na „Divadelních slavnostech“ v Dobřichovicích, které bývají na začátku července, tuším 19.7. Jinak pravidelně zveřejňujeme naše aktivity na stránkách facebooku.

Děkuji Petru Bendlovi za rozhovor.

Recenze inscenace Brouk v hlavě

Další divadelní recenze a rozhovory

Romantický výlet – Divadlo Rokoko, Praha

Návštěvy u pana Greena – divadlo Rokoko, Praha

Vražedný pátek – divadlo v Řeznické, Praha

Herci jsou unaveni

Návštěvy u pana Greena – Hálkovo městské divadlo, Nymburk

Cock – Divadlo v Řeznické

Nářez v Řeznické

Odvolání

V hodině rysa – La Fabrika

Leni aneb umělecká tvorba formou propagandy

Brouk v hlavě – Dobřichovická divadelní společnost

Leni – dvorní režisérka Adolfa Hitlera

AnderSen – návrat k dětským děsům

Útěky za vlastní identitou

Blázinec v Českém Brodě

Rozhovory

Povídání s Michalem Malátným – Kleopatra

Miroslav Táborský exceloval v Blázinci a přidal k tomu rozhovor

Tisková konference Útěky

Noc divadel odhalí i divadelní zákulisí

Tisková konference V hodině rysa

Rozhovor Stanislav Zindulka

Luba Skořepová

Vašek Vydra

Rozhovor Miroslav Táborský k Odvolání

Rozhovor Petr Bendl

Články z oblasti psychiatrie a psychologie

Hudební reportáže a rozhovory

Ostatní akce

Hermuch Media
Press

Hermuch Media

Hermuch Media (kompletní autorská činnost Lucka Hermína Muchová)
Nabízím články, reportáže, rozhovory, fotografie vlastní nebo na míru dle zakázky, Mantra ...
Offer articles, reportages, photos, Mantra
Hermuch Media
Press