Psychiatrie/Bipolární afektivní porucha/Panická porucha

Hermuch ve shodě s Viktorem Emilem Franklem a třetí vídeňskou školou logoterapie

Viktor Frankl vystihl lidskost člověka, jeho logoterapie vidí v člověku bytost hledající smysl a reaguje na volání po smyslu, které dnes nezaslechnuto zanikne.
Jsou tři možnosti, jak dát životu smysl: vykonáním činu – smysluplné lidské dílo je zacíleno za hranice vlastního já; nevyžaduje přitom hrdinské činy – každý čin vykonaný s ohledem na druhé se stává sebepřesahujícím, lidským a smysluplným prožitím zážitku, který obohacuje a povznáší, přičemž nejvyšší hodnotou je láska a utrpením, které je součástí každého života. I v beznadějné situaci (např. neoperativní karcinom), z níž není úniku, vidí za jistých okolností smysl.

Centra krizové intervence 

 IMG_1895 – kopie
Panická porucha

Panická porucha je jistě pro některé pojem neznámý, pro ty, kterých se týká, představuje denní i noční můru, je omezením životů jejich blízkých a pro osoby nezúčastněné je jen další nepochopitelnou civilizační chorobou, kterými v dnešní době trpí téměř většina populace. Jisté je jediné a jako u mnoha jiných věcí, i zde platí bezpochyby to, že kdo nezažil, nepochopí.

Slovo panika není neznámé, většinou si pod ním každý dokáže představit určitou vypjatou situaci, ve které dochází k ohrožení života a v ovzduší je cítit strach. A přesně o tom je i panická porucha.  O strachu, hrůze, pocitů ohrožení a v některých případech i strachu o vlastní život. Pacient trpí záchvaty v různých intervalech a různé intenzity, tzv. panickými ataky.  K záchvatům dochází na základě spouštěčů, tedy situací, které v pacientech nebo jejich podvědomí vyvolávají následné několikaminutové záchvaty.

Ať už pacient své spouštěče panických ataků zná či nikoliv, pro okolní normální lidi, jsou téměř vždy nepochopitelné. Těžko lze někomu logicky vysvětlit, proč člověk není schopen nastoupit do autobusu, sedět v kině, divadle nebo musí utéct z obchodu. Pokud to na člověka přijde, začne fungovat na automat a jediným pro něj možným východiskem bývá utéci z daného prostředí, kde ho panická ataka ochromila. Musí pryč, a to za jakoukoli cenu, v jakékoliv situaci. Nevnímá nic ani nikoho kolem sebe, jediná jeho myšlenka je utéci z místa, kde není vzduch a on se nemůže nadechnout.

Lidé bojující s touto nemocí delší čas, dospějí v průběhu léčby do stádia, kdy jsou již předem schopni rozpoznat, že k ataku dojde a mohou se jí postavit. Nic není zadarmo a tomu, aby byl člověk schopen čelit této své hrůze, musí být na chvíli před atakem připraven.  Ač se to zdá nepochopitelné, chvíle před atakou je mnohdy mnohem náročnější než ataka samotná. Důvodem je síla vydržet pomyšlení, že už to na vás zase jde a vědět, jaký strach a úzkost vás za pár vteřin pohltí. Je mnohem jednodušší v této chvíli rezignovat a raději ze situace utéct, než jí čelit tváří v tvář.

Nutno podotknout, že se navíc panická porucha velmi ráda váže i na jiná psychiatrická onemocnění, ať už jako hlavní diagnostikovaná nemoc, nebo pouze jako doprovodný příznak jiného psychiatrického onemocnění. Jednou z velmi dobrých kamarádek panické poruchy je obsedantně kompulzivní porucha a různé formy fobií.

Bohužel se ve většině případu jedná o léčbu na velmi dlouhou trať. U některých pacientů dojde zcela v průběhu let k odeznění příznaků, u jiných je provázen dočasnou remisí, ale jsou i případy, kdy pacient vede svůj denní boj o vše normální po celý život. Obzvlášť u poslední jmenované skupiny je třeba postavit se k problému nejen čelem, ale zmobilizovat veškeré své síly, odhodlání, odvahu i vůli a svádět boj s tím nejhorším nepřítelem – svojí vlastní hlavou, něčím nepojmenovatelným a bohužel okolím nepochopitelným.

Na druhou stranu, pokud člověk dospěje do stádia, že je schopný se s problémem sžít, vzít ho na milost a sdílet s ním dobrovolně každý den, je na dobré cestě. Neznamená to, že se přestane snažit se problému zbavit, léčit se, cvičit autogenní trénink nebo docházet na terapeutická sezení, ale již samotné smíření s tím, že má tento problém, je tím jediným správným krokem a pokrokem v léčbě. Pokud se navíc člověku podaří vzít si z vlastního problému i něco pozitivního,  i z těch nejhorších strachů a úzkostí něco dobrého, může žít plnohodnotnější život než osoba bez takto omezujících obtíží. Vše závisí pouze na našem postoji, jaký k dané věci zaujmeme.

redblack
Bipolární afektivní porucha (maniodepresivní psychóza)

Připravuje se kniha Život bez hranici i v ulitě

Na úvod bych ráda připomenula, že s touto poruchou měli co do činění např. hudební skladatel Karel Svoboda, herec Miloš Kopecký, zpěvák Petr Muk, herec Vlastimil Brodský, spisovatel Ota Pavel, herečka Catherine Zeta-Jonesová, zpěváci Kurt Cobain a Ozzy Osbourne, malíř Vincent van Gogh a mnoho dalších, kteří se ke své nemoci přiznali anebo ji před svým okolím více či méně úspěšně tají.

BAP neboli bipolární afektivní porucha je laicky řečeno nekontrolovatelné měnění se nálad v různých cyklech a časových obdobích. Typickým příkladem cyklování nálad je střídání mánie a deprese. V případě mánie dochází u pacienta ke stavům, při kterých pociťuje skvělou náladu, je veselý až nepřiměřeně okolnostem, nic pro něho není problém, má nespočet nápadů, které bez rozmyšlení realizuje, je nadměrně sebevědomý, jedná impulsivně, utrácí velké částky peněz nebo dělá rozhodnutí bez sebemenšího pomyšlení na jejich důsledky. Opačným cyklem mánie je depresivní syndrom, při kterém se cítí beznadějný, nejraději by se někam schoval a nikoho neviděl, dochází ke stavům podrážděnosti, až vzteku. Může docházet k sebeobviňovacím psychózám o vlastní bezvýznamnosti, a právě zde dochází k nebezpečí sebevraždy pacienta, které dostává na intenzitě v době, kdy deprese odeznívá, a postižený se pro své okolí již jeví bez příznaků. Ať se jedná o první nebo druhý cyklus, pacient se určitým způsobem vždy uzavírá sám do sebe a vše řeší pouze se svojí hlavou. Okolí mu nerozumí, a tak si většinu svých myšlenkových pochodů nechává pouze sám pro sebe (vždyť by mu stejně nikdo nerozuměl). Projevem poruchy může být také rychlá a nečekaná změna nálad několikrát za rok, ale i několikrát za den, nebo může zažívat fáze smíšené, kdy se dostavují symptomy obou stavů zároveň.

I když se může zdát, že se jedná v porovnání se všemi fyzickými nemocemi o naprostou banalitu, opak je pravdou. Někomu, kdo se do těchto stavů nikdy nedostane, lze jen stěží vysvětlit, co se postiženým touto chorobou dokáže dít v hlavě, jak moc dokáže být vyčerpávající i dobrá nálada a jak moc až úmorné a nesnesitelné dokážou být špatné nálady.

BAP se velice ráda kamarádí s dalšími psychickými poruchami a nemocemi, a právě proto, by se k léčbě s antidepresivy v rámci této poruchy mělo přistupovat velice obezřetně. Spíše by se antidepresivům mělo předcházet, jelikož mohou způsobit větší intenzitu rychlého cyklování nálad, nebo ještě hůře smíšené pocity mánie a deprese ve stejný čas. Ještě větším rizikem je v tomto případě nepodávání léků, tzv. stabilizátorů nálad, které při užívání antidepresiv mohou určitým způsobem pomoci mírnitstavy euforie, které bez jejich užívání mohou mít až nedozírné následky. Obecně nelze říci, zda je BAP spouštěčem jiných obtíží, nebo jejich důsledkem. I když by se mohlo zdát, že v dnešní moderní době, kdy není problém žít plnohodnotný život ani s vyměněným srdcem a výzkum v mnoha odvětvích je na špičkové úrovni, musí být i příčina BAP jasná, realita je jiná. Zde se jedná o hlavu a s ní spojenou psychiku, kterou má každý uvnitř naprosto jinou, a i když existují různé vzorce chování, tabulky, grafy i zkušenosti lékařů, nikdy nelze u konkrétního pacienta stanovit diagnózu na 100%. Obzvlášť v tomto případě, kdy je porucha většinou kombinována s dalšími obtížemi. Záleží vždy na daném lékaři, pozorovacích schopnostech, dovednosti rozpoznat hlavní symptomy a zahájit tu správnou léčbu. Bohužel psychiatrie je obor, kdy z určité části záleží i na spolupráci pacienta, jeho důvěře k lékaři a přesném popisu svých obtíží. A právě to může být kámen úrazu. Ne každý pacient dokáže popsat, případně posoudit své problémy, neboť většinou nemá žádný náhled na svůj problém. Lehce proto může dojít ke špatné diagnóze pacienta nebo pouze její části a následně chybí jen pár kroků, respektive prášku a může dojít k opravdovému maléru.

Některé články z oblasti psychologie a psychiatrie naleznete zde:

Hranice mezi depkou a depresí

Nabídněte strachu dohodu

První psychologická pomoc by měla být samozřejmostí

Odstranění problémů místo léčby příznaků

Rozhodnutí vysadit antidepresiva – i prohra je pro léčbu důležitá

Jak se smířit s vlastní prohrou

Psychiatr není telepat – bohužel

Abstinent není vyléčený alkoholik

Sebevražda na trati

Diagnóza – naivita

Srdce s vůní fialových květů – přátelství unikající dnešnímu světu

Zmizela + Návrat

Život je krásnej a barevnej

Panická porucha

Bipolární afektivní porucha

Hermuch Média
Press

Hermuch Média

Lucka Hermína Muchová
Nabízím články, reportáže, rozhovory, fotografie vlastní nebo na míru dle zakázky.
Offer articles, reportages, photos
Hermuch Média
Press

Latest posts by Hermuch Média (see all)